Pálava na paddleboardu

ahoj pádleři

Tentokrát jsme vyrazili na "podzimní Pálavu" na konci měsíce září 2020. Počasí se na nás moc nesmálo a tak po první kávičce v Penzionu jako víno v Bulharech jsme se společně vydali do Aquaparku (voda jako voda :-) ). Ve vodě jsme blbnuli jako malé děti a na tobogánech nám to fakt frčelo, odvážní prosvištěli i KAMIKADZE, občas jsme se občerstvili na baru ve vodě. Tepovka se nám snížila v sauně a po báječném relaxu jsme se vydali zpět do Penzionu. Nebyla by to ta pravá Pálava, kdybychom nezašli do vinného sklípku, že jo?..... takže ochutnávka pár druhů vína a na závěr večera jsme si nadlábnuli břicha grilovačkou. Pohodovou atmosféru neotrávil ani celodenní déšť.

Ráno bylo veseleji jelikož už nepršelo, a tak po chutné snídani jsme se vydali k řece Dyji. Jako malé děti jsme se těšili 12 kilometrů dlouhý úsek, kde i uprostřed vodácké sezóny bývá klidněji. Vyplouváme z Bulhar, malebné vinařské vesnice, ležící na úpatí Pavlovských vrchů. Velkou výhodu představuje celoroční sjízdnost řeky Dyje a bezesporu také unikátní okolní krajina, kterou řeka protéká. Chvíli máme pocit, že se prodíráme džunglí Amazonie. Z ničeho nic na nás vykoukne maják a není to fata morgana. Někdo zde opravdu vybudoval několikametrový maják. Blížíme se k Nejdku, zde je malé tábořiště, kde běžně svačíme, je chladno a tak přenášíme paddleboardy a frčíme dál. Okolo mlýnského náhonu, kde v létě kvetou lekníny, houkneme na hastrmana a pádlíme pryč. O kousek dál můžeme obdivovat unikátní architektonické skvosty Lednicko-valtického areálu. Opět přeneseme paddleboardy a po pár metrech vidíme po pravé straně zámek Lednice a po levé straně máme Maurský minaret. Zde si u Maurské vodárny dáme pro zahřátí čaj a krásným zámeckým parkem proplujeme až k Janovu hradu. Tady taky žijí bobři, ledňáčci, volavky, nebo náš největší brouk roháč. Mezi Lednicí a Janovým hradem potkáváme běžně motorové výletní lodě, tentokrát zde opravdu nebyl vůbec nikdo. Barevný porost dotváří správnou atmosféru džungle a upozorňuje svým zbarvením na přicházející podzim. Stopy, po činnosti bobrů zde spatříte na každém kroku. Zanedlouho vidíme Janův hrad, cíl naší plavby. Trochu zmrzlí, trochu unavení, ale úplně šťastní blbneme před Janovým hradem ve vodě. Poslední foto do rodinného alba a rychle do suchého! Máme za sebou krásných téměř 12km pádlování a úsměv na rtu. Bylo to opět boží - děkuji.

Plavba v nejatraktivnějším úseku, po tzv. Zámecké Dyji, zabere jen jedno odpoledne tudíž je výborným místem pro náš celodenní výlet na paddleboardu (určitě se sem vydáme i na jaře). 

 

 

 

 

 

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.