řeka Orlice

V červnu 2019 jsem byla na Tiché Orlici s bezva partou vodáků.

Jednoho krásného dne došlo pozvání na vodu Orlici od kamaráda Martina. Prý přidej se k vodákům a ukaž co ta tvoje "růžovka" umí. První nadšení pomalu opadlo a přišly obavy, kdo pojede se mnou, zda vůbec pojedu a jak to všechno zařídím. Přihlásili se mi na paddleboard dva kluci, tak obavy odpadly. Kluci já a moje "růžovka" tak to dáme. Příjezd do kempu s holkami v autě byl veselý už od Zlína.

Po vodácku jsme se seznámili "s moravskou pálenkou jde všechno líp" a zašli na pivko - rozuměj poradu co a jak bude zítra. Akce to byla veliká a sešlo se cca 30lidiček, kteří mají rádi vodu, pohodu, sport a relax. Místní na nás koukali, kam s těmi prkýnky jako chceme, prý tam na tom nikdo nejezdí, ale já se nedala. Vody bylo dost. Jeden z trojice vyměkl, ale my dva s Feši se nevzdali a bylo to moc fajn. Po první koupeli hned v začátku, jsme projeli nádhernou meandrující řekou dá se říst úplně v pohodě. Občas někde o kámen sekla ploutvička, ale až na pár modřin vše končilo ochlazující koupelí, která byla v teplém počasí velmi příjemná. Celou cestu jsme si povídali a básnili o tom jaká je to paráda na paddleboardu. Vodáci každou chvílí vylévali vodu z kánoe a my se jen chechtali na bordu :-) unavení, ale šťastní jsme dojeli zpět do kempu.

Druhý den již bylo vody méně a kousek jsme to všechno museli přenést. Jaké bylo nadšení z každého přítoku říčky Orlice, snad nemusím ani popisovat.  Den byl ve znamení únavy. Tento den se k naší dvojce paddleboardistů připojil ještě Petr. Užívali jsme si každý průjezd peřejkou a pohrávali si s proudem v řece. Po příjezdu do kempu jsme sbalili věci a vyrazili k domovu. Celou cestu jsme s holkama v autě ještě probíraly dojmy z vody.

Myslím, že na Tichou Orlici budu vzpomínat ještě dlouho.

Děkuji Martinovi za pozvánku a Fešimu, že to nevzdal :-)

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.